Před narozením nevíme, že za chvíli vstoupíme do nového světa, při stárnutí a přibližování se konci života už vědomí o očekávané změně máme a nejistota o prožitku na konci nás všelijak tíží – ovšem stejné je to, že zase neznáme, co bude pak. Každému zlomu ale předchází cesta a ta podle mého také předjímá samotný její konec: jak kdo tuto cestu vnímá, podobně bude asi přijímat její zakončení – možná jen dílčí zakončení. Jestliže Matka Tereza ve svém šťastném křesťanském prožívání pozemského údělu mluví o smrti jako o „cestě domů“, kde se konečně setká se všemi, jež měla ráda a s nimiž se (dočasně) musela rozloučit, pak nabízí velké smíření se „smrtí“.

Pokud mám říci několik slov o tom, jak naše instituce přispívá k zlepšení cesty nachylujícím se životem, pak tedy: Přírodovědecká fakulta UK postupně rozšiřuje svůj příspěvek ke zlepšení kvality života v seniorském věku ve snaze reflektovat rostoucí podíl starších lidí v populaci: nabízíme vzdělávací kursy v rámci tzv. University třetího věku. V oblasti výzkumu - např. v biomedicíně a ekologii rozvíjíme řadu projektů, jejichž výstupy mají přímý vztah k lidskému zdraví nebo ke zdravému životnímu prostředí. Také naši fakultní demografové jsou velmi aktivní, mohu zmínit např. nedávnou trilaterální (ČR, Francie, Německo) konferenci o problémech populačních změn a migrací obyvatelstva ve střední Evropě, která se pořadatelsky odehrála na naší půdě. Podstata universitní služby ostatním zaznívá už v názvu: je to více tvůrčích povolání v jednom.

Prof. RNDr. Pavel Kovář, CSc., je děkan Přírodovědecké fakulty UK v Praze